Kategorie
Zítra proběhne hlasování o novele autorského zákona, která by měla omezit moc kolektivních správců jako je OSA, Intergram a další. Za mě jupí. A proč? Ne proto, že bych nechtěla podporovat muzikanty. Ale proto, že celý ten systém, jak je nastavený dnes, je podle mě nesmyslný.
Využívá této naprosto nezlomné logiky: Mám na prodejně rádio = poslouchám ho = poslouchám umělce zastoupené kolektivním správcem = přináší mi to zisk (!) = musím zaplatit.
Nerada jim to kazím, ale to, že mám rádio, ještě nemusí znamenat, že ho poslouchám. A naopak, i když rádio třeba nemám, mám noťas, telefon... a tam můžu taky poslouchat co chci. Tak proč postihují zrovna rádia a televize? Další věc je, že přece nemusím poslouchat umělce zastoupené kolektivním správcem. A zisk? Dobrá, to je diskutabilní. Možná někoho podprahově opravdu muzika v pozadí přesvědčí a nakoupí. Ale ať mi nejdřív někdo vyčíslí, jak velkej zisk mi to přineslo.
Nehledě na to, že rádiové stanice už jednou umělcům zaplatí, když jejich písně pouští do éteru. Proč tedy já mám taky? Neživím se hudební produkcí. Jsem koncový spotřebitel. A když to vezmu do důsledků, tím, že ve svém obchodě poslouchám muziku, riskuju, že si odradím zákazníky s jiným hudebním vkusem. Takže technicky vzato, by spíš kapely měly platit mě. A co reklama, kterou jim tím dělám? No?
Nechci útočit na muzikanty. Mají to těžký, to uznávám. Uhlídat, aby se jejich muzika nešířila volně na webu, je skoro nemožné. Ale i jako obyčejný konzument jsem si nemohla nevšimnout, že spousta kapel se tomu prostě přizpůsobila. Dávají svoje alba ke stažení zdarma a živí jsou z koncertování, prodeje souvisejícího merche, alb na vinylech a tak. Možná jim ubylo prodaných alb, ale přibyli fanoušci. A těmhle fanouškům nic nebrání poslat své oblíbené kapele peníze přímo, ať už třeba za stažení alba nebo prostě jen tak. Já to tak dělám, a ráda. Přijde jim všechno, co jim pošlu, nikdo další na tom neparazituje a mám z toho dobrej pocit. Já vím, komu platím a za co, oni zase vědí, kdo jim fandí. A i když třeba zrovna nemůžu poslat nějakou částku, vždycky můžu nabídnout na revanš to, co dělám já - takže v mém případě knížky, které si vyberou. Všichni v tom jedou dobrovolně a kdykoli toho můžou nechat. Jak fanoušci, tak muzikanti.
V případě Intergramu mi přilítl do krámu divnej týpek, první co, tak si vyfotil hifinu (?!), pak přede mě flákl papír a ať prej podepíšu. Komu? Co? Proč? Nezájem. Podepiš, musíš. Musím tedy ze zákona podporovat i umělce, kteří se mi nelíbí, neposlouchám je a nikdy bych jim dobrovolně peníze nedala. Plus bandu dalších lidí kolem, která má tenhle cirkus na starosti a ještě ani neumí zabučet.
Jasně, že se někteří podnikatelé zkoušeli bránit. Měli třeba uzavřenou smlouvu s nějakým zahraničním rádiem, které stoprocentně nehraje žádné umělce zastoupené českými kolektivními správci, protože přesně věděli, co chtějí poslouchat, ale soud rozhodl, že to je nerelevantní. Že mají rádio, a tudíž můžou poslouchat i jiné stanice. S touhle logikou bych mohla platit paušálně pokuty, protože mám auto a můžu udělat přestupek, nebo každému člověku na potkání platit odškodné, protože ho můžu urazit. Mám totiž hubu (a vlastní názor).
A když to převedu na knížky, tak jako autorka bych mohla chtít provizi z každého zapůjčení mé knihy v knihovně, nebo za každý prodej mé knihy v antíku. To totiž skutečně přináší zisk, úplně přímý a nepodprahový, a přitom z toho spisovatel už nic nemá. Divím se, že už dávno taky nezaložili nějakou kolektivní instituci. Víte, jakej byznys by se najednou rozmohl jenom v souvislosti s povinnou školní četbou? Luxus!
Navrhovanou novelu jsem nečetla, jen z médií vím, co se zhruba chystá. A už vůbec nevím, proč to navrhovatel (senátor Valenta) navrhuje. Už se objevily spekulace, že jako majitel skupiny Synot si chce prostě jen ušetřit náklady ve svých hernách. To fakt neposoudím. Ale každopádně vítám, že se na tenhle paskvil upozorňuje. Protože to prostě JE paskvil. A komu se tohle označení nelíbí, můžu klidně použít i jiné, třeba vydírání. Nebo bezdůvodné obohacení, to maj správci rádi.
